Mikrovlnka nerez je opravdu jedinečné zařízení, který nejedné osobě dokázali zamotat hlavu. Víte například o tom, že v roce 1988 se podařilo Australským astrofyzikům zachytit tajemné rádiové signály, nad kterými si pěkně dlouho lámali hlavu? Bohužel se ale po čase ukázalo, že signály nepřicházejí od tajemné neznáme civilizace z vesmíru ale z kuchyně, kde je vydávala mikrovlnka nerez v momentě, kdy si některý z astrofyziků připravoval oběd a otevřel ji před dokončením programu. Ta mikrosekunda postačila k tomu, aby pár vln uniklo ven a zachytil je obří satelit nad jejich hlavami. No není to vtipné? Ale existují také mnohem horší případy převážně ze spojených států amerických, kde byla mikrovlnka nerez nejednou použita k sušení domácích mazlíčků po koupání. Do detailů raději ale tentokrát zacházet nebudeme. Zkusme si raději říct něco málo o tom, jak taková mikrovlnka nerez pracuje.

Princip fungování mikrovlnné trouby

Mikrovlnka nerez pracuje na principu oscilace magnetronu, který již v roce 1924 popsal český profesor přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze pan August Žáček. Jeho využití pro zahřívání potravin potom objevil Percy Spencer v roce 1945. Ale vraťme se k samotnému principu. Oscilace (pro ty, kteří nevědí) znamená jednoduše kmitání a magnetron je elektronka, sloužící jako generátor mikrovlnného zařízení. V praxi potom tak, že je položena katoda mezi póly magnetu. Kmitáním se potom generují vlny, které ohřívají naši potravu. Neměli byste potom do mikrovlnky nerez vkládat například nádobí obsahující melamin, protože mikrovlny jej degradují a melamin se vypouští ven zároveň s rakovinotvorným formaldehydem.